Musí i podnikatelé investovat do jiných firem?

 „Proč bych měl své peníze investovat do jiných podniků, když tomu svému rozumím nejlépe, a navíc je dokážu mnohem lépe zhodnotit?“ Přesně takto argumentuje většina podnikatelů, kteří budují své firmy. Téměř před sto lety Andrew Carnegie (druhý nejbohatší člověk historie) prohlásil „Dejte všechna svá vejce do jednoho košíku a pak pozorně hlídejte košík. Nerozptylujte svou pozornost… Největších životních úspěchů lze dosáhnout jen soustředěním veškeré pozornosti.“

Téměř všichni nejbohatší lidé světa vydělali své jmění tím, že investovali do jediného odvětví, nebo dokonce jediné společnosti (např. Bill Gates a Microsoft, Rockefellerovi a Standard Oil). Od roku 1982, kdy byl poprvé v časopise Forbes sestaven seznam 400 nejbohatších Američanů, převládají zde osoby s minimálně diverzifikovaným bohatstvím.

Bohužel, touto cestou téměř nikdo „středně“ nezbohatnul – a jen velmi málo velkých bohatství bylo touto cestou udržováno. Carnegie se jaksi opomněl zmínit, že koncentrace má na svědomí také většinu životních neúspěchů. Podívejme se znovu na „seznam bohatých“ časopisu Forbes. V roce 1982 bylo průměrné čistě jmění člena klubu „Forbes 400“ 230 milionů dolarů. Aby se dostal na tento seznam i v roce 2002, stačilo průměrnému členu vydělávat pouze 4,5 % ročně – a to v období, kdy více vydělávaly i bankovní účty a akciový trh rostl v průměru o 13,2 % ročně.

Nic složitého se udržet, řeknete si. A kolik osob, které byly na seznamu Forbes 400 z roku 1982, se zde objevilo i po 20 letech? Pouze 64 – chabých 16 %. Všichni ostatní ze seznamu vypadli zejména kvůli tomu, že vše sázeli na stejnou kartu, která je do těchto výšin dostala. Když však přišly těžké časy, nebyl nikdo z těch lidí dostatečně připraven, i když disponovali velkými majetky. Nezbylo jim než stát se zaťatými zuby a pozorovat, jak neustále se měnící ekonomika dupe po jejich jediném košíku s vejci.

Zdroj: Inteligentní investor, Benjamin Graham a Jason Zweiga.